Pohádka
 
No a potom přišla na řadu moje jediná, lehce erotická písnička Pohádka 
 
Já pošeptám ti pohádku, však musiš ke mně příjt a hned
musíš však jit ještě blíž, ať víš co chci ti povědět
 
Už jsi jistě poznala, že někdy zastaví se svět
pohladím tě po čele a začátek je tady hned
 
Začátek by tedy byl a děj se opět rozvíjí
koukni se mi do očí, pohladím tě po šíji
 
Rozvoní se vlasy tvé a ústa se už nebrání
tvé oči jiskři do noci, už slyšíš moje volání
 
Nic nevnimáš mimo to, že jsem tu s tebou taky já
žhavá noc tě rozpálí, nic není, jen prudká něha tvá
 
Na polštáři stočená, začínáš vnímat matný svět
a já ti to dopovím, vždyt̆ schází už jenom pár vět
 
Až zas budeš samotná, tak nemusiš se dívko bát
přidu ti tu pohádku já zase zazpívat
 
Tahle písnička, kterou jsem měl vždycky rád, byla po vojně jedním mým kamarádem,  jehož mínění jsem si vždy vážil, hodne negativně přijata, ne snad, že by byla zvlašt̆ špatná, ale že se dotkla určitých tabu, no mě osobně porušeni tohoto tabu nijak nezran̆uje a že je vlastne jediná svého druhu, tak ji sem zařazuji také.
Piešt̆any 1974