Přivřený oko
 
Tato pisnička je zvlaštní tím, že jsem ji kdysi napsal jako básničku. Jeden kamarád ji potom opatřil muzikou, taže je moje vlastně jen napůl
 
Přivřený oko ze tmy kouká na korálky bezcených slov
který u stolu se rodí kde vlastní velikost za nos vodí aniž o tom vi
kde povídá se co se hodí abys moudrým byl
 
Je to všechno hra ve které se motáš kolem sebe
kde ostatní nutnou kulisu ti tvoří kde se hlava hlavě dvoří
aby vynikla uznána byla – v kruhu moudrých
 
Vidíš jak jsme velicí? Ti ostatní pouliční šašci by tu s námi sedět nemohli
přirozeným výběrem propadli by sítem ven
zpátky na dlažbu ulice vlastně na asfalt
 
Aristokracie chudoby a plytkosti zašmodrchala pojmy radosti
a přehnala co správný bylo když doháněla co chybělo
a ve snaze napravit škodí ještě víc
Brno 1978