Tak toto je poslední písnička před naším odchodem za hranice
Poupata
 
Včerejší stíny nový den pod závojem nosí
cáry ranní mlhy slunko o svobodu prosí
ruka ti jen tak sjela do blata
mezi prsty zbyla poupata
slzy tvý co kanou potají
ty ta poupata zalívají
 potají
 
Překrásné květy však na stonku je samé trní
prázdné věty v tom podzimovým duchamření
poupata z bahna vylíhnuty
to kvetou slzy – ty trnitý
studená ruka šikmá je zem
poupata kvetou voni až sem
jen si je vem
A na osm let spadla klec..........
Brno 1982