Malá Evka
 
Stále tu se mnou byla nebyla však moje milá
já přesto měl jsem ji rád nic jsem jí však nemoh dát
 
Taková podivná láska ja a jeho tmavovláska
večery krásy něžné jiné než bývají běžné
 
Srdce si neví rady duše umírá hlady
jeden večer za druhým brnkám si zpívám a sním
 
Kolik je krásy v něžnosti malé kolik je smutku v duší vyprahlé
na tělě morálka na duši sen – sne ty buď schovanej ty nesmíš ven
 
Denně lhát sám sobě tajit svou lásku k tobě
a pod pláštíkem kamarád mít tě beznadějně rád
Brno 1976