Renesance Uriah Heep – predvanocni koncert v Z7

Johannka nas prisla do pokoje probudit, nehlede teda na Muru, ktera Jane uz asi ctvrt hodiny pred tim davala najevo svou pritomnost a svuj uprimny udiv nad tim, ze jeste nema v misce Whiskas a kousala ji do nohy, zatimco Johi nam otevrela okna a ukazala asi 10cm snehu co k ranu napadal. My jsme totiz prijeli nekdy o pul druhe a jeste zadnej snih nebyl. Ale ted ke koncertu:

Nakonec jsme oproti puvodne planovane rodinne vyprave na Uriah Heep jeli jen 3, Jana, Mikes (Martin) a ja. Honzu a Danijelu napadla chripka, co tu je ted ve vzduchu a Jirin nemohl.

Listky jsme si nekoupili v predprodeji, v Z7 nejsou listky nikdy problem, stejne u vecerni kasy zadny listky nedavaji, ale razitkujou nas na ruce.

Prijeli jsme asi pul hodily predem, uvelebili se na takovym drevenym podlazi, koupili tradicni Merlot a Mikes sel na obhlidku. Zanedlouho se vratil s dvema cd a darkem pro me, trickem. To jedno cd je live z roku 2003, to je naprosto super, miluju koncerty a live LP. A ty tricka z koncertu tak trochu sbiram. Mezitim dav zhoustl na maximalni miru, bylo to mnohem vic lidi nez minule, vsechny generace, ale k tomu se jeste vratim.

S asi desetiminutovym zpozdenim nastoupila predskupina, do pul tela nahej a potetovanej kytarista, postarsi basak a nenapadnej bicak. Vsichni hrali dost dobre, ale chybelo tomu trosku to velky “neco”, co zrovna treba Uriasum nechybi, ale spatny to nebylo.

Prestavovani podia, ruzny zkousky a podobny “SHOW” bednaku, no za asi 20 min, to bylo tak daleko. Pochopitelne v naproste tme, jak jinak ze, u kapel tohoto razeni, to Urasi rozjeli. Diky hustote davu jsme videli trochu min, nez je v Z7 zvykem, ne naraz cely podium, ale ruznou hlavovou manipulaci bylo mozno zhlidnouti kteroukoliv cast jeviste.

Koncert byl podobnej jak minule, vetsina novejsich flaku, (pro me je novy vse od Wonderworld) asi tretina starejch, dobre zahrany, vyborna atmosfera, Mik Box zase delal svy opicky, Lee Kerslake za bicima budil dojem, ze to bubenikovi prisel nachystat (starsi, tlustsi, sedovlasy, nakratko ostrikany pan, pusobici naprosto nebigbitovym dojmem), ale umel s tim zarizenim zachazet velmi dobre. Trevor Bolder vypadal tak desne, ze by ho mozna mohli vzit do Rolling Stones, takovy stary, skaredy kacatko s peclive ucesanym dlouhym vlasem, ktery mohl byt eventuelne i jeho.

Ale hosi valeli, jedna radost. Chodit na Uriah Heep, to je pohodicka, skoro terapie. Zadny sileny kytarovy solokrece, zadny raketovy bici a ta varhanova linka se nad tim vlnila, jako mracek chumlacek, naprosta pohoda!

Trosku jsme si s Janou prohlizeli lidi, necekal jsem takovy dav, mnohem vic nez minule. Vetsina byla sice nas rocnik a kolem, ale i ti byli desne ruznorodi. Od uplnejch glosaru a jankies, pres takovy, co sice normalne zijou, ale hrozne radi si zajdou na koncert oblibene kapely z mladi, pres chlapky z kancelari, kteri zepredu perfektne ostrihani a v obleku behem civilniho zivota svuj ohonek delsich vlasu vzadu peclive ukryvaji az po typicke urednicky, kteri se ani zde nesnazili vypadat jinak, pohupovali se a pokurovali, nekteri i travu.

Ta mladsi cast navstevniku byla taky dost ruznoroda. Kazdopadne to zacinalo nekde kolem 15 let a koncilo u tech “nasincu”. Kidne by tam zapadl osmnactiletej oskubanej Bab s zebradlem, zarostly Kid, Manci se svym usmevem a dlouhym vlnitym vlasem a nekde v koute tri zhavy body, tot Jarciovy oci a zvaro vycuhujici ze zmeti dlouhejch, na Jima “ucesanejch” vlasu.

No abych to neprodluzoval, co napsat na konec. Vlastne nic, jen bych podtrhl tu POHODU. Koncert Uriah Heep, to je balsam pro dusi, to je naprosta pohoda, to se chvili zda, ze svet je uplne OK, to stoji za to.         Laffa Barbagalo

...skoncila predskupina, sesula jsem se k zemi, sedim ,,na turka”, popijim cevene, tma, kolem neprodysno, nohy a zadky, z podhledu toho moc nevidim, zato citim, zrejme kvalitni travu, uz ted se citim jak omamena a neni to z predskupiny, miluju tuto atmosferu, ponorim se do sumu davu, nasavam vuni cigaret a jointu, tma, vysoko na strope se otaci jedina , stribrna diskokoule, zaklanim hlavu, dym stoupa a moje euforie s nim, koule tu visi jak hvezda a ja nepotrebuji zadny joint, zadnou cigaretu, ba ani to vino, je mi tu dobre mezi vsema tady neznamyma, sum davu, atmosfera jedinecnosti tohoto vecera, sedim se skrizenyma nohama, popijim to cervene vino, splyvam se vsema cernyma kolem a nad nama sviti ta hvezda...,...Jirka mi pomaha stoupnout, Uriah Heep hrabli do strun... JANA