Kývačka se sajdou
 
V roce 1992 jsme koupili na Slavonicku chalupu. Byl to velmi moudrý počin, protože jsme tehdy žili v zahraničí a takto jsme získali v Česku pevnou základnu a nemuseli jsme spoléhat na ubytování u příbuzných a známých. 
Někdy v druhé polovině devadesátých let mě napadlo, že bych si mohl pořídit motorku se sajdou. Lákala mě na tom ta nesouměrnost a zvláštnost a Jawa se sajdou Velorex se mi i esteticky moc líbila. Kamarád z vesnice našel inzerát, věc domluvil a my jsme pro ni vyjeli. Plánovali jsme ji přivézt po ose, byla pojízdná, v pořádku a přihlášená. No, byla pěkná, nebyla drahá a tak jsem ji koupil. Jenže jsem už dlouho nejel na mašině a navíc jízda se sajdou je dost jiná. Je to věc zvyku, žádná věda, ale pokusy jsem nezvládl a málem vjel do řeky. Potom to zkusil kamarád – profesionální řidič náklaďáku a ten to rychle zvládl. A tak jsme ji šťastně dopravili na chalupu. 
Doma jsem v klidu nacvičil ovládání tohoto stroje a začal jezdit. Byla to jen dvěapula a navíc kvůli sajdě zpřevodovaná víc dopomala, ale o rychlost mi nikdy nešlo a svezení letní krajinou bylo naprosto senzační.
Jezdil jsem s ní asi čtyři sezóny a pak se něco porouchalo. Nějakej čas nečinně stála ve stodole a protože jsme tehdy na chalupu jezdívali trošku míň a na opravu nedošlo. Tento stroj se ale velmi líbil našemu Martinovi a tak jsem mu ho s tím, že ho spolu uvedem do pořádku dal.
Když jsme zase na pár volných dní přijeli a mašinu vyvezli ze stodoly, nevěřili jsme svým očím. Dekl u dynama byl divně povolen a po jeho odmontování jsme zjistili, že stator dynama a pár dalších součástek asi někdo potřeboval víc než my.
Tak jsme ji zase smontovali a od té doby tam stojí. Ale blíží se její znovuzrození, neboť teď, co jsu v důchodu a trvale na chalupě, bych na ni měl čas. Sice na odborné opravy nemám vědomosti ani um, ale s pomocí profesionálů se na to chystáme. Tak než vyjedem, dáme o sobě vědět.
Laffa