Pseudomugil cyanodorsalis
foto archiv

Jsou nádherné modravé malé rybky přerůstající jen vyjímečně 3 cm. Samci při tření mají oranžovo-žlutá prsa a bříško a neonový proužek je nad tím, jako u neonek. Stejně jako jejich příbuzní rodu Pseudomugil jsou to rybky hejnové, na rozdíl od nich ale vyžadují poměrně hodně osolenou vodu, jedná se tedy o rybky brakické. V dostupných pramenech na německých internetových stránkách se lze dopátrat různých koncentrací soli v rozmezí asi 5 - 20 g na 1litr vody. V neosolené vodě rybka strádá. Já používám RNDr. Chaloupeckým doporučenou koncentraci asi 15g na 1 litr vody, rybky prospívají velmi dobře a snadno se množí. Milují lehce proudící vodu, prostou odpadních látek a dobře prokysličenou. Akvárium nemusí být velké, rostliny v nádrži nemám, jen řasu, která tuto koncentraci soli snáší. 

Na chov cyanodorsalisů jsem se chystal poměrně dlouho. Narazil jsem na ně na dvou místech, obě skupinky však pocházely od vynikajícího, bohužel nedávno zesnulého švýcarského akvaristy Ruediho Heubergera. Tu jednu pěstovala kolegyně akvaristka Barbara taky ve Švýcarsku a tu druhou RNDr. Chaloupecký nedaleko Prahy. Paní Barbara mi rybky sice vícekrát nabízela, ale vždy jsem od ni vezl raději nějaké Aphaniusy, ty se jinde sháněly velmi těžko. Volba tedy padla na RNDr. Chaloupeckého. Tak 2x do roka se u něj zastavuji, vyměníme pár rybek, poklábosíme, poobědváme a já zase frčím na chalupu. V zimě 2014 jsem už ale neodolal a vyprosil si pytlík modrých rybiček Pseudomugil cyanodorsalis. Mělo to však jednu výhodu. RNDr. Chaloupecký už měl za sebou nekolikaletý chov a odchov této rybky a tak mi poradil jak na to, kolik soli a další tipy pro chov a odchov. Doma pak obrdžely rybky luxusní akvarium 90 l, patřičné množství mořské soli a vedlo se jim dobře. Místo rostlin sice jen chuchvalec mořské řasy, ale to nevadilo. Měl jsem zafixováno v hlavě, že mi někdo ze zmíněných chovatelů říkal, že rodiče si potěru nevšímají a mohou s ním zůstat v jednom akváriu. A tak jsem každý den pokukoval po mladých, leč marně. Vzhledem k tomu, že se rybky měly čile k světu a nejedná se o druh, který se nesnadno množí, divil jsem se, když se žádné mladé nedostavovaly. Na krmení to ležet nemohlo, dostávaly čerstvě vylíhlé žábronožky, jemný mražený cyclops a drcené vločky spirulina - chlorela.

Jednou v listopadu 2014 jsem konečně objevil ráno malinkou rybku. Jenže za chvíli jsem ji už nenašel a tak mě se zmocnilo podezření. Že ty potvůrky žerou mladé! Jikry jsem totiž v řase pravidelně vídával. Ještě téhož rána jsem napsal RNDr. Chaloupeckýmu a on mi potvrdil, že rybky žerou mladé. A to tedy aspoň u mě beze zbytku a velmi rychle. Okamžitě jsem přelovil dospělé rybky do náhradní nádrže a za 40 min plavalo v původním akváriu asi 20 mladých. Stále jich přibývá a zdá se mi, že berou hned čerstvě vylíhlou žábronožku. Možná jsou s tímto krmením v prvním stadiu trošku problemy, snad mohou rybky brát jen opravdu nejmenší naupie, ale jde to poměrně dobře.
Tak mi spadl kámen ze srdce, jedná se tu totiž o rybku, pro kterou člověka popadne určitá fascinace, snad tím, jak se péče o ni liší od jiných Pseudomugilů a na jejím množení mi velmi záleželo.


Laffa 2014